Nedoporučujeme, aby ponory prováděli jedinci bez dohledu osoby, která rekordmana zodpovědně v průběhu ponoru hlídá a v případě nehody dokáže poskytnout první pomoc. Potápění osamotě zvyšuje rizika s tímto sportem spojená.
Všechny osoby po tonutí vyžadují intenzivní dohled, vyšetření v nemocnici a péči po dobu nejméně 48-72 hodin. Největší změny lze očekávat do 6 hodin.
Čím dříve se zahájí umělé dýchání (a čím dříve máme k dispozici dýchací přístroj s kyslíkem) tím je prognóza přežití a zachování mozkových funkcí příznivější.
Potápěč před ponorem hyperventiluje, aby se co nejdéle nemusel vynořit. Ale jeho rezerva kyslíku je poté při ponoru vyčerpána dříve, než dosáhne hladiny oxidu uhličitého, která by ho dráždila k nadechnutí, tj. k včasnému vynoření. Nedostatek kyslíku vede ke ztrátě orientace a následně může dojít k porušení rovnováhy těla. Hrozí pád! Odstraňte před ponorem z okolí umyvadla všechny ostré a jinak nebezpečné předměty či kusy nábytku.
Při vzduchové embolii nelze vyloučit vznik křečí při embolizaci bublinek do mozkového řečiště – pokládáme proto hlavou níže. Při embolizaci do koronárních artérií nelze vyloučit náhlý vznik komorové fibrilace. Vymizí tep na karotidách a místo dostatečného dýchání vzniknou jen lapavé dýchací pohyby. Vždy proto průběžně kontrolujeme tep na krkavicí a pozorujeme dýchání, popř. na postiženého hovoříme, abychom se ujistili, že neupadl do bezvědomí. |
|