INFORMACE O AUP
REKORDMANI AUP
Umyvadlové potápění (UP) je speciální forma disciplíny freedivingu STATICKÁ APNOE. UP je interiérové potápění, při které je cílem udržet obličej pod hladinou napuštěného umyvadla co nejdéle na jeden nádech bez podpůrných prostředků.



Apnoistův obličej se při ní vznáší maximálně uvolněn fyzicky i psychicky. Na rozdíl od ostatních disciplín není ani v chladnější vodě a opakovaných ponorech nutné používat neopren. Pokud není interiér soutěžního objektu dostatečně vytopen, je však užití neoprenu doporučeno. Proti podchlazení však lze použít i dostupnější prostředky jako například huňatý svetr či kožich.

JAK SE STÁT ČLENEM? Jednoduše. Vytvořte svůj osobní rekord. Pořiďte videozáznam. Pošlete nám ho. Až budete mít pořízenou nahrávku, kontaktujte nás, dostanete přístup na ftp nebo to pošlete poštou na DVD či CD nosiči.

PRAVIDLA PRO UZNÁNÍ REKORDU
1. Všechny dýchací otvory musí být pod hladinou vody.
2. Uznán je jen ponor v umyvadle
3. Je zakázáno používat dýchací přístroje a jiné pomůcky.

Nedoporučujeme, aby ponory prováděli jedinci bez dohledu osoby, která rekordmana zodpovědně v průběhu ponoru hlídá a v případě nehody dokáže poskytnout první pomoc. Potápění osamotě zvyšuje rizika s tímto sportem spojená.

Všechny osoby po tonutí vyžadují intenzivní dohled, vyšetření v nemocnici a péči po dobu nejméně 48-72 hodin. Největší změny lze očekávat do 6 hodin.

Čím dříve se zahájí umělé dýchání (a čím dříve máme k dispozici dýchací přístroj s kyslíkem) tím je prognóza přežití a zachování mozkových funkcí příznivější.

Potápěč před ponorem hyperventiluje, aby se co nejdéle nemusel vynořit. Ale jeho rezerva kyslíku je poté při ponoru vyčerpána dříve, než dosáhne hladiny oxidu uhličitého, která by ho dráždila k nadechnutí, tj. k včasnému vynoření. Nedostatek kyslíku vede ke ztrátě orientace a následně může dojít k porušení rovnováhy těla. Hrozí pád! Odstraňte před ponorem z okolí umyvadla všechny ostré a jinak nebezpečné předměty či kusy nábytku.

Při vzduchové embolii nelze vyloučit vznik křečí při embolizaci bublinek do mozkového řečiště – pokládáme proto hlavou níže. Při embolizaci do koronárních artérií nelze vyloučit náhlý vznik komorové fibrilace. Vymizí tep na karotidách a místo dostatečného dýchání vzniknou jen lapavé dýchací pohyby. Vždy proto průběžně kontrolujeme tep na krkavicí a pozorujeme dýchání, popř. na postiženého hovoříme, abychom se ujistili, že neupadl do bezvědomí.